Matematika · Školní testy · řešení a příprava
Školní testy – řešení a příprava
Všechny úlohy ze školních testů vyřešené krok za krokem, tak jak se píšou do sešitu. U úloh, kde se často chybuje, najdeš častou chybu a správný postup. Na konci každého testu je podobný test na zkoušku s jinými čísly.
Jak s tím pracovat: zakryj řešení, spočítej úlohu sama na papír a teprve pak porovnej. Podobný test na konci sekce počítej celý bez nahlížení.
1. Test 1 – desetinná čísla a osová souměrnost
Co v testu bylo: zaokrouhlování na různé řády, násobení a dělení desetinných čísel zpaměti, aritmetický průměr a konstrukce trojúhelníku podle sss s obrazem v osové souměrnosti.
Úloha 1: Zaokrouhli na setiny, jednotky, tisíce, stovky, desetiny
Za řádem: před čárkou → nuly, za čárkou → škrtnu.
a) 739 848,0218
| Řád | Rozhoduje | Výsledek |
|---|---|---|
| na setiny | tisíciny: 1 → nechám | 739 848,02 |
| na jednotky | desetiny: 0 → nechám | 739 848 |
| na tisíce | stovky: 8 → nahoru | 740 000 |
| na stovky | desítky: 4 → nechám | 739 800 |
| na desetiny | setiny: 2 → nechám | 739 848,0 |
b) 14 998,996
| Řád | Rozhoduje | Výsledek |
|---|---|---|
| na setiny | tisíciny: 6 → nahoru | 14 999,00 |
| na jednotky | desetiny: 9 → nahoru | 14 999 |
| na tisíce | stovky: 9 → nahoru | 15 000 |
| na stovky | desítky: 9 → nahoru | 15 000 |
| na desetiny | setiny: 9 → nahoru | 14 999,0 |
Na setiny: 14 998,99|6 → 6 ≥ 5 → 14 998,99 + 0,01 = 14 999,00
Devítky „přetečou“: 99 setin + 1 setina = 1 celá. Nuly za čárkou nech – ukazují, že je to zaokrouhleno na setiny (14 999,00), na desetiny (14 999,0).
c) 31 093,3462
| Řád | Rozhoduje | Výsledek |
|---|---|---|
| na setiny | tisíciny: 6 → nahoru | 31 093,35 |
| na jednotky | desetiny: 3 → nechám | 31 093 |
| na tisíce | stovky: 0 → nechám | 31 000 |
| na stovky | desítky: 9 → nahoru | 31 100 |
| na desetiny | setiny: 4 → nechám | 31 093,3 |
Častá chyba: 739 848,0218 ≈ 739 848,0218 (číslo jen opsané)
Správně: na tisíce 740 000, na stovky 739 800
Zaokrouhlit znamená číslice za řádem zahodit: před čárkou je nahradit nulami, za čárkou je škrtnout.
Častá chyba: 14 998,996 ≈ 14 998,99 nebo 14 998,100
Správně: 14 999,00
Na setiny rozhoduje 6 → nahoru. 99 setin + 1 setina = 1 celá, přenese se dál.
Trénuj: Zaokrouhlování · Generátor desetinných čísel
Úloha 2: Vypočítej zpaměti
Násobení
Vynásobím bez čárek a spočítám desetinná místa obou čísel. Tolik míst má výsledek.
Dělení desetinným číslem
Posunu čárky v obou číslech o stejně míst doprava, až je dělitel celé číslo.
| Příklad | Jak | Výsledek |
|---|---|---|
| 0,02 · 0,6 | 2 · 6 = 12, desetinná místa: 2 + 1 = 3 → 0,012 | 0,012 |
| 0,289 : 1 000 | dělím 1 000 → čárka o 3 místa doleva | 0,000289 |
| 87,3 : 0,001 | čárky posunu o 3 místa doprava: 87 300 : 1 = 87 300 | 87 300 |
| 6,3 · 100 | násobím 100 → čárka o 2 místa doprava | 630 |
| 0,032 : 0,8 | posunu o 1 místo: 0,32 : 8 = 0,04 | 0,04 |
| 0,07 · 0,1 · 0,03 | 7 · 1 · 3 = 21, desetinná místa: 2 + 1 + 2 = 5 → 0,00021 | 0,00021 |
| 4,9 : 0,7 | posunu o 1 místo: 49 : 7 = 7 | 7 |
| 0,2 · 5 | 2 · 5 = 10, 1 desetinné místo → 1,0 = 1 | 1 |
| 1 000 · 5,2 | čárka o 3 místa doprava | 5 200 |
| 6,3 : 9 | 63 : 9 = 7 → 6,3 : 9 = 0,7 | 0,7 |
Častá chyba: 87,3 : 0,001 = 0,0873
Správně: 87,3 : 0,001 = 87 300
Dělit 0,001 je totéž co násobit 1 000. Posun: 87 300 : 1.
Častá chyba: 0,032 : 0,8 = 0,004
Správně: 0,32 : 8 = 0,04
Zkouška: 0,8 · 0,04 = 0,032 ✓, ale 0,8 · 0,004 = 0,0032 ✗.
Častá chyba: 4,9 : 0,7 = 0,7
Správně: 49 : 7 = 7
Zkouška: 0,7 · 7 = 4,9 ✓.
Trénuj: Dělení desetinných čísel · Posun čárky · Generátor
Úloha 3: Aritmetický průměr 1,8; 1,6; 0,8; 2,4; 2,2
součet: 1,8 + 1,6 + 0,8 + 2,4 + 2,2 = 8,8
počet čísel: 5
průměr: 8,8 : 5 = 1,76
zkouška: 1,76 · 5 = 8,8 ✓
Dělení 8,8 : 5 pod sebou: 8 : 5 = 1, zbytek 3 → 38 : 5 = 7, zbytek 3 → 30 : 5 = 6 → 1,76.
Častá chyba: 8,8 : 5 = 1,74
Správně: 8,8 : 5 = 1,76
Zkouška násobením chybu odhalí: 1,74 · 5 = 8,7, ne 8,8.
Úloha 4: △ABC, a = 6,5 cm, b = 8 cm, c = 5 cm, osa vrcholem B ∥ AC
Rozbor: známe všechny tři strany → věta sss. Trojúhelníková nerovnost: 5 + 6,5 = 11,5 > 8 ✓, trojúhelník jde sestrojit. Nejdelší stranu b = |AC| narýsuju jako první. Osa o prochází bodem B a je rovnoběžná s AC.
Zápis konstrukce:
- AC; |AC| = b = 8 cm
- k; k(A; c = 5 cm)
- l; l(C; a = 6,5 cm)
- B; B ∈ k ∩ l
- △ABC
- o; B ∈ o, o ∥ AC
- A′; A′ leží na kolmici z A k ose o, |A′o| = |Ao|, na druhé straně osy
- C′; stejně jako A′
- B′ = B (leží na ose)
- △A′B′C′
Rovnoběžku vedeš dvěma pravítky (trojúhelníky): jedno přiložíš k AC, druhé pod něj a posuneš až k B. Vzdálenost bodu od osy měříš po kolmici.
Častá chyba: strana a leží mezi A a B
Správně: a = |BC| leží naproti vrcholu A
Strana se jmenuje podle vrcholu, který na ní neleží. Na straně a leží vrcholy B a C.
Trénuj: Popis trojúhelníku · Postup konstrukce · Osová souměrnost
Podobný test na zkoušku
Zaokrouhli 52 697,4851 na setiny, jednotky, tisíce, stovky, desetiny.
setiny: 52 697,49 · jednotky: 52 697 · tisíce: 53 000 · stovky: 52 700 · desetiny: 52 697,5
Setiny: rozhoduje 5 → nahoru. Tisíce: rozhoduje 6 → nahoru (52 → 53 tisíc). Desetiny: rozhoduje 8 → 52 697,5.
Zaokrouhli 9 996,995 na setiny, jednotky, tisíce, stovky, desetiny.
setiny: 9 997,00 · jednotky: 9 997 · tisíce: 10 000 · stovky: 10 000 · desetiny: 9 997,0
Pozor na přenos devítek: 9 996,99 + 0,01 = 9 997,00. Na tisíce i stovky vyjde 10 000.
Zpaměti: 0,04 · 0,7; 0,05 · 0,2 · 0,03; 2,7 · 1 000; 0,6 · 5
0,04 · 0,7 = 0,028 · 0,05 · 0,2 · 0,03 = 0,0003 · 2,7 · 1 000 = 2 700 · 0,6 · 5 = 3
4 · 7 = 28, desetinná místa 2 + 1 = 3. 5 · 2 · 3 = 30, desetinná místa 2 + 1 + 2 = 5 → 0,00030 = 0,0003.
Zpaměti: 56,2 : 0,01; 0,045 : 0,9; 5,6 : 0,8; 0,372 : 100; 8,1 : 9
56,2 : 0,01 = 5 620 · 0,045 : 0,9 = 0,05 · 5,6 : 0,8 = 7 · 0,372 : 100 = 0,00372 · 8,1 : 9 = 0,9
Posuny: 5 620 : 1; 0,45 : 9; 56 : 8. Dělení 100 → čárka o 2 místa doleva.
Aritmetický průměr čísel 2,3; 1,9; 3,1; 2,6; 1,7
součet 11,6 · počet 5 · 11,6 : 5 = 2,32
Zkouška: 2,32 · 5 = 11,6 ✓
Aritmetický průměr čísel 1,25; 2,4; 0,9; 3 (zaokrouhli na 2 desetinná místa)
součet 7,55 · počet 4 · 7,55 : 4 = 1,8875 ≈ 1,89
Na setiny rozhoduje 7 → nahoru.
Narýsuj △KLM: k = 7 cm, l = 6 cm, m = 4,5 cm. Vrcholem L veď osu rovnoběžnou s KM a sestroj obraz △KLM v osové souměrnosti. Napiš zápis konstrukce.
1. KM; |KM| = l = 6 cm · 2. k₁(K; m = 4,5 cm) · 3. k₂(M; k = 7 cm) · 4. L ∈ k₁ ∩ k₂ · 5. △KLM · 6. o; L ∈ o, o ∥ KM · 7. K′, M′ po kolmicích k ose, stejně daleko za osou · 8. L′ = L · 9. △K′L′M′
k = |LM| je naproti K, l = |KM| naproti L, m = |KL| naproti M. Nerovnost: 4,5 + 6 = 10,5 > 7 ✓.
2. Test 2 – jednotky, výšky, těžnice, D a n
Co v testu bylo: převody jednotek délky, hmotnosti a obsahu, doplňovačka o průsečíku výšek a těžišti, konstrukce výšek a těžnic a výpočet n a D.
Úloha 1: Převody jednotek
Obsah (m², dm², a): převodní číslo je 100, ne 10.
6,2 m = ? mm: 1 m = 1 000 mm → 6,2 · 1 000 = 6 200 mm
5,21 dkg = ? g: 1 dkg = 10 g → 5,21 · 10 = 52,1 g
986,28 dm² = ? m²: 1 m² = 100 dm² → 986,28 : 100 = 9,8628 m²
983,7 m² = ? a: 1 a = 100 m² → 983,7 : 100 = 9,837 a
Proč 100? 1 m² je čtverec 10 dm × 10 dm, tedy 100 dm². Stejně 1 a je čtverec 10 m × 10 m = 100 m².
Trénuj: Posun čárky (· a : 10, 100, 1 000)
Úloha 2: Doplň
Průsečík výšek v tupoúhlém △ leží vně (mimo) trojúhelník.
V ostroúhlém △ leží uvnitř.
Průsečík těžnic, neboli těžiště, leží vždy uvnitř trojúhelníku.
Častá chyba: průsečík těžnic je střed strany, leží na straně
Správně: těžiště T, leží vždy uvnitř trojúhelníku
Střed strany je jen konec těžnice. Všechny tři těžnice vedou dovnitř, takže se protnou uvnitř.
Úloha 3: Výšky, průsečík výšek, těžnice a těžiště
Těžnice = spojnice vrcholu se středem protější strany.
Ostroúhlý △ – V uvnitř
Tupoúhlý △ – V vně
Postup – výšky:
- Přiložím trojúhelník s ryskou k protější straně (u tupoúhlého ji nejdřív tence prodloužím).
- Posunu ho až k vrcholu a narýsuji kolmici → výška, pata výšky, značka pravého úhlu.
- Totéž pro druhou výšku. Průsečík = V (ortocentrum). Třetí výška je kontrola.
- U tupoúhlého se protínají až přímky výšek – prodloužím je za vrchol tupého úhlu.
Těžnice a těžiště
Postup – těžnice:
- Najdu středy stran Sa, Sb, Sc (změřím a rozpůlím, nebo osou strany).
- Spojím každý vrchol se středem protější strany: ta = ASa, tb = BSb, tc = CSc.
- Průsečík = T (těžiště). Dělí těžnici v poměru 2 : 1 (delší díl u vrcholu).
Trénuj: Výšky · Těžnice a těžiště
Úloha 4: n(36; 16) a D(144; 48)
36 = 2 · 2 · 3 · 3 = 2² · 3²
16 = 2 · 2 · 2 · 2 = 2⁴
n(36; 16) = 2⁴ · 3² = 16 · 9 = 144
n vezme každé prvočíslo, které se v rozkladech objeví, s nejvyšší mocninou. Kontrola: 144 : 36 = 4 ✓, 144 : 16 = 9 ✓.
144 = 2 · 72 = 2 · 2 · 36 = 2 · 2 · 2 · 2 · 9 = 2⁴ · 3²
48 = 2 · 2 · 2 · 2 · 3 = 2⁴ · 3
D(144; 48) = 2⁴ · 3 = 48
D vezme jen společná prvočísla s nižší mocninou. Rychlá kontrola: 144 : 48 = 3, takže 48 dělí 144 a větší společný dělitel než 48 být nemůže.
Častá chyba: n(36; 16) „nejde“
Správně: n(36; 16) = 144
Nejmenší společný násobek existuje pro každá dvě čísla. Nejhůř vyjde jejich součin (tady 576), a ten se z rozkladu zmenší na 144.
Častá chyba: D(144; 48) = 4
Správně: D(144; 48) = 48
Číslo 4 je jen jeden ze společných dělitelů. Hledáme největší.
Častá chyba: 144 = 2 · 117
Správně: 144 = 2 · 72
Před rozkladem si každé dělení zkontroluj násobením: 2 · 117 = 234, ne 144.
Trénuj: Pravidla dělitelnosti · D a n z rozkladu
Podobný test na zkoušku
Převeď: 4,7 m = ? mm; 3,08 dkg = ? g; 7,2 cm = ? mm; 0,85 kg = ? g
4,7 m = 4 700 mm · 3,08 dkg = 30,8 g · 7,2 cm = 72 mm · 0,85 kg = 850 g
Na menší jednotku násobím: 1 m = 1 000 mm, 1 dkg = 10 g, 1 cm = 10 mm, 1 kg = 1 000 g.
Převeď: 512,4 dm² = ? m²; 1 250 m² = ? a
512,4 dm² = 5,124 m² · 1 250 m² = 12,5 a
Na větší jednotku dělím 100: 512,4 : 100; 1 250 : 100.
Kde leží průsečík výšek v pravoúhlém trojúhelníku?
Ve vrcholu pravého úhlu.
Dvě odvěsny jsou samy výškami, protínají se ve vrcholu pravého úhlu.
Těžnice tc má délku 9 cm. Jak daleko je těžiště T od vrcholu C a od středu Sc?
|CT| = 6 cm, |TSc| = 3 cm
Těžiště dělí těžnici 2 : 1. 9 : 3 = 3 cm je jeden díl, u vrcholu jsou dva díly.
Kolik těžnic musíš narýsovat, abys našla těžiště?
Dvě.
Třetí těžnice prochází stejným bodem – hodí se jako kontrola přesnosti.
Urči n(24; 18) a D(24; 18).
24 = 2³ · 3 · 18 = 2 · 3² · n = 2³ · 3² = 72 · D = 2 · 3 = 6
Kontrola: D · n = 6 · 72 = 432 = 24 · 18 ✓
Urči n(45; 30) a D(120; 84).
45 = 3² · 5, 30 = 2 · 3 · 5 → n = 2 · 3² · 5 = 90 · 120 = 2³ · 3 · 5, 84 = 2² · 3 · 7 → D = 2² · 3 = 12
Kontrola: 90 : 45 = 2, 90 : 30 = 3; 120 : 12 = 10, 84 : 12 = 7.
Urči D(96; 64) a n(12; 20).
96 = 2⁵ · 3, 64 = 2⁶ → D = 2⁵ = 32 · 12 = 2² · 3, 20 = 2² · 5 → n = 2² · 3 · 5 = 60
Kontrola: 96 : 32 = 3, 64 : 32 = 2; 60 : 12 = 5, 60 : 20 = 3.
3. Test 3 (skupina A) – pod sebou a konstrukce
Co v testu bylo: sčítání, odčítání a násobení desetinných čísel pod sebou, dělení na dvě desetinná místa se zbytkem a zkouškou a konstrukce trojúhelníku sus s výškou, těžnicí a kružnicí opsanou.
Úloha 1: Vypočítej pod sebou
5 869,25 + 3,6 + 100,698
5 869,250
3,600
+ 100,698
───────────
5 973,54858,3 − 29,879
58,300 − 29,879 ──────── 28,421
Zkouška: 28,421 + 29,879 = 58,300 ✓
Odčítání zprava: 0 − 9 nejde → půjčím si: 10 − 9 = 1. Pak 0 − 7 (+1 vrácená) nejde → 10 − 8 = 2. Pak 3 − 8 (+1) nejde → 13 − 9 = 4. Pak 8 − 9 (+1) nejde → 18 − 10 = 8. Nakonec 5 − 2 (+1) = 2. Výsledek 28,421.
Častá chyba: 58,3 − 29,879 = 20,421
Správně: 28,421
Chyba je v řádu jednotek: při půjčování přes desetinnou čárku se zapomene. Zkouška sčítáním ji vždy odhalí: 20,421 + 29,879 = 50,3, ne 58,3.
6,2 · 4,8
6,2
· 4,8
─────
496
248
─────
29,76
Násobím bez čárek: 62 · 8 = 496, 62 · 4 = 248 (posunuto o místo doleva), dohromady 2 976. Desetinná místa: 1 + 1 = 2 → 29,76. Odhad: 6 · 5 = 30 ✓
Úloha 2: 0,76 : 3,1 na dvě desetinná místa, zbytek a zkouška
1. Posunu čárky o 1 místo doprava (dělitel bude celé číslo):
0,76 : 3,1 → 7,6 : 31
2. Dělím: 7 : 31 = 0 → píšu 0, čárku
76 : 31 = 2, 2 · 31 = 62, 76 − 62 = 14
140 : 31 = 4, 4 · 31 = 124, 140 − 124 = 16
7,6 : 31 = 0,24, zbytek v posunutém příkladu 0,16
3. Zbytek vrátím zpět (o 1 místo doleva): zbytek 0,016
4. Zkouška: 3,1 · 0,24 + 0,016 = 0,744 + 0,016 = 0,76 ✓
Častá chyba: 0,76 : 3,1 = 0,20, zbytek 1,4
Správně: 7,6 : 31 = 0,24, zbytek 0,016
Čárky se posouvají o stejný počet míst v obou číslech: 0,76 → 7,6 a 3,1 → 31 (ne 76 : 310). Zbytek pak vrať do původního řádu a ověř zkouškou.
Trénuj: Dělení desetinných čísel · Sčítání a odčítání pod sebou · Generátor
Úloha 3: △ABC, |AB| = 4,5 cm, |AC| = 6,2 cm, α = 130°; vc, tc, kružnice opsaná
Rozbor: známe dvě strany a úhel, který svírají → věta sus. Úhel α = 130° je tupý, takže výška vc dopadne na prodloužení strany AB za vrchol A a střed kružnice opsané bude mimo trojúhelník.
Zápis konstrukce:
- AB; |AB| = 4,5 cm
- ∢BAX; |∢BAX| = 130°
- k; k(A; 6,2 cm)
- C; C ∈ k ∩ ↦AX
- △ABC
Výška vc: prodloužím AB za A, z bodu C vedu kolmici na přímku AB, pata Pc. Změřím: vc = |CPc| ≈ 4,7 cm.
Těžnice tc: najdu střed Sc strany AB (|ASc| = 2,25 cm), spojím s C. Změřím: tc = |CSc| ≈ 7,8 cm.
Kružnice opsaná: osa strany AB a osa strany AC se protnou v bodě S. Poloměr r = |SA| ≈ 6,3 cm. Kružnice k(S; r) prochází všemi třemi vrcholy.
Délky jsou spočítané z přesného náčrtu. Při rýsování ti může vyjít o 1 mm víc nebo míň – to je v pořádku.
Častá chyba: α = 130° narýsovaný u vrcholu B
Správně: α je vždy u vrcholu A
Před rýsováním si do náčrtu napiš ke každému vrcholu jeho úhel: A – α, B – β, C – γ. Úhel 130° patří mezi AB a AC.
Trénuj: Postup konstrukce · Věta sus · Výšky a těžnice · Kružnice opsaná
Podobný test na zkoušku
Pod sebou: 3 478,6 + 25,07 + 0,894
3 478,600 + 25,070 + 0,894 = 3 504,564
Doplň nuly, aby měla všechna čísla 3 desetinná místa, a sčítej zprava.
Pod sebou: 72,4 − 38,657
72,400 − 38,657 = 33,743
Zkouška: 33,743 + 38,657 = 72,400 ✓
Pod sebou: 4,7 · 3,6
47 · 6 = 282, 47 · 3 = 141 → 1 692 → 16,92
Desetinná místa 1 + 1 = 2. Odhad 5 · 4 = 20, výsledek sedí řádově.
0,92 : 2,7 na dvě desetinná místa, napiš zbytek a zkoušku.
9,2 : 27 = 0,34, zbytek v posunutém příkladu 0,02 → zbytek 0,002 · zkouška: 2,7 · 0,34 + 0,002 = 0,918 + 0,002 = 0,92 ✓
Posun o 1 místo: 0,92 → 9,2, 2,7 → 27. Zbytek vrátím o 1 místo doleva.
5,3 : 0,6 na dvě desetinná místa, napiš zbytek a zkoušku.
53 : 6 = 8,83, zbytek v posunutém příkladu 0,02 → zbytek 0,002 · zkouška: 0,6 · 8,83 + 0,002 = 5,298 + 0,002 = 5,3 ✓
53 : 6 = 8 zb. 5 → 50 : 6 = 8 zb. 2 → 20 : 6 = 3 zb. 2. Zbytek 2 setiny posunutého příkladu = 0,02 → zpět 0,002.
△ABC: |AB| = 5 cm, |AC| = 4 cm, α = 120°. Zápis konstrukce a délky vc, tc, r kružnice opsané.
1. AB; |AB| = 5 cm · 2. ∢BAX; |∢BAX| = 120° · 3. k(A; 4 cm) · 4. C ∈ k ∩ ↦AX · 5. △ABC · vc ≈ 3,5 cm · tc ≈ 5,7 cm · r ≈ 4,5 cm
Úhel 120° je u vrcholu A. Výška vc dopadá na prodloužení AB za A, střed kružnice opsané leží mimo trojúhelník.
V zadání je β = 70°. Mezi kterými stranami úhel rýsuješ?
U vrcholu B, mezi stranami BA a BC (tedy c a a).
β patří k B. Strany u vrcholu B jsou ty, na kterých B leží: c = |AB| a a = |BC|.
4. Test 3 – dělitelnost
Co v testu bylo: doplňování cifer podle znaků dělitelnosti 3, 4 a 9, společní dělitelé a násobky, množina dělitelů, rozklad na prvočinitele a sestavování čísel dělitelných 3.
Úloha 1: Doplň cifru za *, aby číslo bylo dělitelné 9 (všechny možnosti)
Za * zkus všechny číslice 0–9, ne jen první, která vyjde.
1260*: 1 + 2 + 6 + 0 = 9 → 9 + * ∈ {9, 18} → * = 0 nebo 9 (12 600, 12 609)
41983*: 4 + 1 + 9 + 8 + 3 = 25 → 25 + * = 27 → * = 2 (419 832)
3*276: 3 + 2 + 7 + 6 = 18 → 18 + * ∈ {18, 27} → * = 0 nebo 9 (30 276, 39 276)
Častá chyba: 41983* → 2 a 9
Správně: jen 2
S 9 je ciferný součet 25 + 9 = 34, a to 9 nedělí. Dvě možnosti vyjdou jen tehdy, když je součet bez * dělitelný 9 (pak * = 0 nebo 9).
Úloha 2: Číslo 52* dělitelné 3 a zároveň násobek 4
násobek 4 → dvojčíslí 2* dělitelné 4: 20, 24, 28 → * ∈ {0, 4, 8}
dělitelné 3 → 5 + 2 + * = 7 + * dělitelné 3 → * ∈ {2, 5, 8}
obojí platí jen pro * = 8 → 528 (528 : 12 = 44 ✓)
Úloha 3: Čísla 20, 28, 32
a) společní dělitelé všech tří: 20 = 2² · 5, 28 = 2² · 7, 32 = 2⁵ → D = 2² = 4 → společní dělitelé jsou dělitelé 4: 1, 2, 4
b) n(20; 32): 20 = 2² · 5, 32 = 2⁵ → n = 2⁵ · 5 = 160 → dva společné násobky: 160 a 320
c) D(28) = {1, 2, 4, 7, 14, 28}
Dělitele hledej v párech: 1 · 28, 2 · 14, 4 · 7. Tak žádný nevynecháš.
Častá chyba: právě dva společné násobky 20 a 32: 160
Správně: 160 a 320
Společné násobky jsou n, 2n, 3n, … Když úloha chce dva, musíš napsat dva.
Úloha 4: Rozklad na prvočinitele
168 = 2 · 84 = 2 · 2 · 42 = 2 · 2 · 2 · 21 = 2 · 2 · 2 · 3 · 7 = 2³ · 3 · 7
90 = 2 · 45 = 2 · 3 · 15 = 2 · 3 · 3 · 5 = 2 · 3² · 5
360 = 2 · 180 = 2 · 2 · 90 = 2 · 2 · 2 · 45 = 2 · 2 · 2 · 3 · 3 · 5 = 2³ · 3² · 5
Děl postupně 2, dokud to jde, pak 3, 5, 7… Na konci musí zůstat samá prvočísla. Kontrola: všechno vynásob zpět.
Úloha 5: Z číslic 1, 2, 5, 8 všechna trojciferná čísla dělitelná 3 (bez opakování)
vyberu 3 číslice ze 4 a spočítám ciferný součet:
1, 2, 5 → 8 ✗ · 1, 2, 8 → 11 ✗ · 1, 5, 8 → 14 ✗ · 2, 5, 8 → 15 ✓
z číslic 2, 5, 8: 258, 285, 528, 582, 825, 852 (6 čísel)
Systém na pořadí: začni nejmenší číslicí a prohazuj zbylé dvě. Tři číslice dají vždy 6 čísel.
Trénuj: Pravidla dělitelnosti · Znaky dělitelnosti · D a n
Podobný test na zkoušku
Doplň * (všechny možnosti), aby bylo dělitelné 9: 5274*, 7305*, 2*514
5274*: součet 18 → * = 0 nebo 9 · 7305*: součet 15 → * = 3 · 2*514: součet 12 → * = 6
15 + 3 = 18, 12 + 6 = 18. Další násobek 27 by vyžadoval * větší než 9.
Číslo 74* je dělitelné 3 a zároveň je násobkem 4. Které je to?
744
Násobek 4: 40, 44, 48 → * ∈ {0, 4, 8}. Dělitelné 3: 7 + 4 + * = 11 + * → * ∈ {1, 4, 7}. Obojí: * = 4. Kontrola 744 : 12 = 62.
Čísla 18, 24, 30: napiš všechny společné dělitele všech tří.
1, 2, 3, 6
18 = 2 · 3², 24 = 2³ · 3, 30 = 2 · 3 · 5 → D = 2 · 3 = 6. Společní dělitelé jsou dělitelé čísla 6.
Urči právě dva společné násobky čísel 18 a 24.
72 a 144
n(18; 24) = 2³ · 3² = 72. Další společný násobek je 2 · 72 = 144.
Napiš množinu všech dělitelů čísla 30.
{1, 2, 3, 5, 6, 10, 15, 30}
Páry: 1 · 30, 2 · 15, 3 · 10, 5 · 6.
Rozlož na prvočinitele: 252, 196, 420
252 = 2² · 3² · 7 · 196 = 2² · 7² · 420 = 2² · 3 · 5 · 7
252 = 2 · 2 · 63 = 2 · 2 · 3 · 3 · 7; 196 = 2 · 2 · 49; 420 = 2 · 2 · 105 = 2 · 2 · 3 · 35.
Z číslic 2, 3, 4, 7 napiš všechna trojciferná čísla dělitelná 3 (bez opakování).
234, 243, 324, 342, 423, 432, 237, 273, 327, 372, 723, 732 (12 čísel)
Trojice: 2, 3, 4 → 9 ✓; 2, 3, 7 → 12 ✓; 2, 4, 7 → 13 ✗; 3, 4, 7 → 14 ✗. Dvě trojice po 6 číslech.
5. Test 4 – souměrnosti, celá čísla, úhly
Co v testu bylo: konstrukce trojúhelníku sus a usu s obrazem v osové a středové souměrnosti, výška a těžnice v tupoúhlém trojúhelníku, příklady s celými čísly a vedlejší a vrcholové úhly.
Úloha 1: △RST, r = 5,8 cm, s = 4,2 cm, |∢RTS| = 80°, osová souměrnost s osou mimo △
Rozbor: r = |ST| (naproti R), s = |RT| (naproti S). Úhel ∢RTS je u vrcholu T a svírají ho právě strany TS a TR → věta sus.
- ST; |ST| = r = 5,8 cm
- ∢STX; |∢STX| = 80°
- k; k(T; s = 4,2 cm)
- R; R ∈ k ∩ ↦TX
- △RST
- o; přímka mimo trojúhelník
- R′, S′, T′: z každého vrcholu kolmice k ose o, za osu stejně daleko
- △R′S′T′
Obraz v osové souměrnosti je shodný trojúhelník, jen „zrcadlově převrácený“: vrcholy R′, S′, T′ jdou po směru hodinových ručiček.
Úloha 2: △ABC, b = 63 mm, α = 50°, γ = 75°, středová souměrnost se středem uvnitř
Rozbor: b = |AC| = 6,3 cm. Úhly α (u A) a γ (u C) leží na obou koncích strany b → věta usu. Kontrola: 50° + 75° = 125° < 180° ✓, β = 180° − 125° = 55°.
- AC; |AC| = b = 6,3 cm
- ∢CAX; |∢CAX| = 50°
- ∢ACY; |∢ACY| = 75° (na stejnou stranu od AC)
- B; B ∈ ↦AX ∩ ↦CY
- △ABC
- S; bod uvnitř △ABC
- A′; A′ ∈ ↦AS, |SA′| = |SA| (za bodem S); stejně B′ a C′
- △A′B′C′
Ve středové souměrnosti je S střed úsečky AA′. Obraz je otočený o 180°, vrcholy jdou dál proti směru hodinových ručiček.
Úloha 3: Výška vp a těžnice tp v tupoúhlém △RPO
Rozbor: index p patří k vrcholu P. Obě čáry vycházejí z P a míří na protější stranu p = |RO|.
vp: prodloužím RO, z P kolmice na přímku RO, pata Pp (u tupého úhlu u R leží za R)
tp: střed Sp strany RO, spojím s P
Trénuj: Osová a středová souměrnost · Postup konstrukce · Výšky a těžnice
Úloha 4: Vypočítej
a) −9 : (−2) + 7 · (−9) − (−20) : 4
= 4,5 + (−63) − (−5)
= 4,5 − 63 + 5
= −53,5
b) 25 − [−6 − 3 · (8 − 13) − (−7)]
= 25 − [−6 − 3 · (−5) − (−7)]
= 25 − [−6 − (−15) − (−7)]
= 25 − [−6 + 15 + 7]
= 25 − 16 = 9
c) 100 : (−25) − (−6) · (−4)
= −4 − 24
= −28
Nejdřív součin (−6) · (−4) = 24, teprve pak odčítám.
d) + (−16) − (−28) + (+19) − (−6) · 2
= + (−16) − (−28) + (+19) − (−12)
= −16 + 28 + 19 + 12
= 43
e) (19 − 26) − (3 − 6 · 7) − (28 − 8) : (−4)
= −7 − (3 − 42) − 20 : (−4)
= −7 − (−39) − (−5)
= −7 + 39 + 5
= 37
Častá chyba: + (−16) − (−28) + (+19) − (−12) = −43
Správně: −16 + 28 + 19 + 12 = 43
Výsledek s opačným znaménkem vyjde, když se dvě znaménka převedou obráceně. Převod piš jako samostatný řádek.
Častá chyba: 19 − 26 = 7
Správně: 19 − 26 = −7
Odčítám větší od menšího → výsledek je záporný.
Trénuj: Generátor příkladů s celými čísly · Pravidla
Úloha 5: Dopočítej úhly
vedlejší k 84°16′: 180° − 84°16′ = 179°60′ − 84°16′ = 95°44′; vrcholový: 84°16′
vedlejší k 125°39′: 179°60′ − 125°39′ = 54°21′; vrcholový: 125°39′
Kontrola sčítáním: 84°16′ + 95°44′ = 179°60′ = 180° ✓
Trénuj: Dopočet úhlů
Podobný test na zkoušku
−12 : (−3) + 5 · (−6) − (−18) : 6
= 4 + (−30) − (−3) = 4 − 30 + 3 = −23
Nejdřív tři podíly a součiny, pak dvě znaménka, pak zleva.
30 − [−4 − 2 · (5 − 11) − (−9)]
= 30 − [−4 − 2 · (−6) − (−9)] = 30 − [−4 + 12 + 9] = 30 − 17 = 13
Kulatá závorka první, pak násobení v hranaté.
72 : (−8) − (−3) · (−5)
= −9 − 15 = −24
(−3) · (−5) = 15, teprve pak odčítám.
+ (−21) − (−35) + (+8) − (−4) · 3
= + (−21) − (−35) + (+8) − (−12) = −21 + 35 + 8 + 12 = 34
Stejná znaménka → +, různá → −.
(14 − 23) − (5 − 4 · 6) − (36 − 6) : (−5)
= −9 − (−19) − 30 : (−5) = −9 + 19 − (−6) = −9 + 19 + 6 = 16
V závorce 5 − 4 · 6 násobím dřív: 5 − 24 = −19.
Urči vedlejší a vrcholový úhel k 67°48′ a vedlejší úhel k 143°5′.
vedlejší k 67°48′: 112°12′ · vrcholový: 67°48′ · vedlejší k 143°5′: 36°55′
179°60′ − 67°48′ = 112°12′; 179°60′ − 143°05′ = 36°55′.
△KLM: k = 6 cm, l = 4,5 cm, |∢KML| = 70°. Podle které věty a jak začneš?
sus: 1. LM; |LM| = k = 6 cm · 2. ∢LMX = 70° · 3. k₁(M; l = 4,5 cm) · 4. K ∈ k₁ ∩ ↦MX · 5. △KLM
Úhel ∢KML je u vrcholu M, svírají ho strany ML = k a MK = l.
V △KLM je tupý úhel u vrcholu L. Kam dopadne výška vk?
Na prodloužení strany k = |LM| za vrchol L.
vk jde z vrcholu K kolmo na protější stranu k. U tupého úhlu leží pata výšky mimo stranu.
6. Test
25 otázek ze všech školních testů. Klikni na odpověď, hned uvidíš, jestli je správně, a proč. Počítej na papír, kalkulačku nepotřebuješ.
7. Tahák na jednu stranu
Desetinná čísla
- Zaokrouhlení: rozhoduje první číslice za řádem (0–4 dolů, 5–9 nahoru). Před čárkou nuly, za čárkou škrtnout. 14 998,996 ≈ 14 999,00.
- Násobení: bez čárek, desetinná místa sečti: 0,07 · 0,1 · 0,03 = 0,00021.
- Dělení desetinným číslem: čárky v obou číslech posuň, až je dělitel celý: 0,032 : 0,8 = 0,32 : 8 = 0,04. Dělím číslem < 1 → výsledek větší.
- · a : 10, 100, 1 000: čárka o 1, 2, 3 místa (· doprava, : doleva).
- Pod sebou: čárka pod čárkou, doplň nuly, zkouška opačnou operací.
- Zbytek: čárka podle původního dělence. Zkouška: dělitel · podíl + zbytek = dělenec (3,1 · 0,24 + 0,016 = 0,76).
- Průměr = součet : počet. Zkouška: průměr · počet = součet.
Jednotky
- Na menší jednotku násobím, na větší dělím. 1 m = 1 000 mm, 1 dkg = 10 g, 1 m² = 100 dm², 1 a = 100 m².
Dělitelnost
- 3 a 9: ciferný součet · 4: poslední dvojčíslí · 2: sudé · 5: končí 0/5.
- Za * zkus všechny číslice 0–9. Dvě možnosti (0 a 9) jen když je součet bez * dělitelný 9.
- n: všechna prvočísla, vyšší mocnina · D: společná prvočísla, nižší mocnina. n(36; 16) = 144, D(144; 48) = 48.
- Společné násobky: n, 2n, 3n… · společní dělitelé: dělitelé D.
Celá čísla a úhly
- Pořadí: závorky → · a : → + a −. Dvě znaménka: stejná +, různá −. 19 − 26 = −7.
- Vedlejší úhly: součet 180° (= 179°60′). Vrcholové: stejně velké.
Trojúhelník
- α u A, β u B, γ u C. Strana a = |BC| naproti A, b = |AC| naproti B, c = |AB| naproti C.
- sss: 3 strany, nerovnost a + b > c · sus: 2 strany a úhel mezi nimi · usu: strana a 2 úhly u ní, součet úhlů < 180°.
- Výška: kolmice z vrcholu na protější stranu (u tupoúhlého na prodloužení). Průsečík V: ostroúhlý uvnitř, pravoúhlý ve vrcholu, tupoúhlý vně.
- Těžnice: vrchol → střed protější strany. Těžiště T vždy uvnitř, dělí těžnici 2 : 1.
- Kružnice opsaná: střed = průsečík os stran, r = |SA|.
Souměrnosti
- Osová: kolmice k ose, za osu stejně daleko. Bod na ose = sám sobě obrazem.
- Středová: polopřímka AS, za S stejně daleko, S je střed AA′.