Český jazyk · Tvarosloví

Tvarosloví

Slovní druhy a mluvnické kategorie — pád, číslo, rod, vzor, osoba, způsob, čas.

← zpět na okruhy 🎯 Procvičit tvarosloví →

Slovní druhy

#Slovní druhOtázky / poznávací znakPříklady
1Podstatná jménakdo? co? — ukážeme si: TEN, TA, TOpes, škola, štěstí
2Přídavná jménajaký? který? čí? — vlastnostivelký, zelený, psí
3Zájmenazastupují jména nebo na ně ukazujíjá, ty, on, můj, kdo, který
4Číslovkykolik? kolikátý? — počet, pořadípět, první, dvakrát
5Slovesaco dělá? co se děje?běží, spí, bude psát
6Příslovcejak? kde? kdy? proč?rychle, venku, včera
7Předložkyvztahy: místo, čas, směr, způsobna, pod, před, do, k, bez
8Spojkyspojují věty a větné členya, ale, protože, aby, když
9Částiceuvozují věty, vyjadřují postojať, kéž, snad, prý
10Citoslovcezvuky, nálady, pocityhaf, bum, ach, jé
OHEBNÉ × NEOHEBNÉmění × nemění svůj tvar

Ohebné (1–5) mění tvar podle pádu, čísla, rodu, osoby, času… — podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa.

Viděli jsme psa, tomu psovi jsme hodili klacek a psa jsme honili.

Neohebné (6–10) mají vždy stejný tvar — příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce.

🎯 Procvičit slovní druhy

Podstatná jména — pád, číslo, rod, vzor

PÁD7 pádů, ptáme se celou pádovou otázkou
1.kdo? co?5.oslovujeme, voláme
2.(bez) koho? čeho?6.(o) kom? čem?
3.(ke) komu? čemu?7.(s) kým? čím?
4.(vidím) koho? co?
ČÍSLOjednotné × množné

Jednotné — jedna osoba, zvíře, věc; množné — více. Vzor určujeme vždy v jednotném čísle (kuřata → kuře).

RODten / ta / to + životnost

Rod zjistíme ukazovacím zájmenem: ten (mužský), ta (ženský), to (střední).

Mužský rod dělíme na životný a neživotný — rozhoduje tvar 1. a 4. pádu: změní-li se (sněhulák → sněhuláka), je životný; nezmění-li se (hrad → hrad), je neživotný. Gramatická životnost se nemusí shodovat s přirozenou!

VZORY PODSTATNÝCH JMENpán, hrad, muž, stroj · žena, růže, píseň, kost · město, moře, kuře, stavení
RodVzor2. pádPoznávací znak
mužskýpán (životný)pána1. p. souhláska tvrdá, 2. p. -a
hrad (neživotný)hradu1. p. souhláska, 2. p. -u/-a
muž (životný)muže1. p. souhláska měkká, 2. p. -e
stroj (neživotný)stroje1. p. souhláska měkká, 2. p. -e
předsedapředsedy1. p. -a
soudcesoudce1. p. -e
ženskýženaženy1. p. -a
růžerůže1. p. -e
píseňpísně1. p. souhláska, 2. p. -ě/-e
kostkosti1. p. souhláska, 2. p. -i
středníměstoměsta1. p. -o
mořemoře1. p. -e
kuřekuřete1. p. -e, 2. p. -ete
stavenístavení1. p. -í
Jak určit vzor: 1) urči rod v jednotném čísle → 2) podívej se, zda 1. pád končí souhláskou, či samohláskou → 3) řekni slovo ve 2. pádě a vyber vzor se stejným zakončením.
🎯 Procvičit podstatná jména

Přídavná jména — druh, vzor

DruhVzorPoznávací znakPříklad
tvrdáMLADÝkončí na -ý/-á/-évelký, zelená, nové
měkkáJARNÍkončí na -í ve všech rodechcizí, psí, letní
přivlastňovacíOTCŮV / MATČINčí? — komu něco patříotcův kabát, matčina kniha

Přídavná jména se shodují s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě. V množném čísle mužského životného rodu mají tvrdá přídavná jména koncovku (mladí muži), jinak -é/-á.

🎯 Procvičit přídavná jména

Slovesa — osoba, číslo, způsob, čas

OSOBA A ČÍSLO1./2./3. osoba, jednotné/množné
OsobaJednotné čísloMnožné číslo
1.já (píšu)my (píšeme)
2.ty (píšeš)vy (píšete)
3.on, ona, ono (píše)oni, ony, ona (píšou)
ČASminulý, přítomný, budoucí

Minulý — děj se odehrál: psal jsem, psali jsme. Přítomný — děj probíhá nyní: píšu, píšeš. Budoucí — děj teprve nastane: budu psát, napíšu.

ZPŮSOBoznamovací, rozkazovací, podmiňovací

Oznamovací — vyjadřuje skutečný děj, existuje ve všech časech: plaveme, plavali jsme, budeme plavat.

Rozkazovací — příkaz, zákaz, žádost, rada; čas u něj neurčujeme: piš! pište!

Podmiňovací — děj, který by mohl nastat; pomocná slova by, bych, bychom, byste: šel bych, byl bych šel.

🎯 Procvičit slovesa

Stupňování přídavných jmen a příslovcí

1. stupeňzákladní tvarrychlý, dobrý, dobře
2. stupeňkomparativ (srovnání)rychlejší, lepší, lépe
3. stupeňsuperlativ (nej-)nejrychlejší, nejlepší, nejlépe

dobrý — lepší — nejlepší · zlý — horší — nejhorší · vysoko — výše — nejvýše