Sloh a komunikace

Krátký text, který vyjadřuje přání někomu k určité události (narozeniny, svatba…). Může být osobní, formální i neformální.

„Přejeme Ti všechno nejlepší k narozeninám, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti!“

Psaný nebo tištěný text určený ke komunikaci mezi dvěma nebo více lidmi. Může být osobní, formální (úřední), obchodní nebo otevřený (širší veřejnosti).

Osobní dopis příteli, úřední dopis instituci.

Používá se ke sběru informací. Obsahuje sérii otázek, na které respondenti odpovídají — slouží ke zjištění názorů, postojů a zkušeností.

Dotazník spokojenosti zákazníků.

Krátký text informující veřejnost o nabídce, poptávce, službě nebo události. Najdeme ho v novinách, časopisech nebo na internetu.

„Prodám auto Škoda Fabia, r. v. 2015, cena dohodou.“

Text s podrobnými pokyny, jak správně používat určité zařízení nebo nástroj. Obsahuje kroky, bezpečnostní pokyny a rady pro uživatele.

Návod k použití mobilního telefonu.

Krátký formální text informující o určité události nebo skutečnosti. Může být osobní i veřejné (svatba, úmrtí, schůze…).

„Týdenní schůzka se bude konat dne 15. 9. od 15:00 hodin.“

Popisuje průběh určité události nebo akce krok za krokem — chronologický sled událostí, detaily o čase, místě a účastnících.

Popis průběhu sportovního utkání.

Detailně vysvětluje, jak provést určitou činnost nebo úkol. Obsahuje kroky a instrukce vedoucí k cíli.

Popis montáže nábytku, recept.

Podrobně charakterizuje vzhled, vlastnosti a účel předmětu — tvar, velikost, barvu, materiál a funkci.

Popis starožitného stolu.

Zve adresáta na určitou událost (oslava, svatba, schůzka). Obsahuje informace o místě, čase a charakteru události.

„Srdečně Vás zvu na oslavu narozenin, která se koná dne… v… od…“

Formulář nebo text sloužící k přihlášení do soutěže, kurzu nebo na akci. Obsahuje osobní údaje a informace potřebné pro registraci.

Přihláška na střední školu.

Vypráví příběh nebo událost, většinou v chronologickém sledu. Má úvod, zápletku, vrchol děje a závěr. Může být smyšlené i skutečné.

Vypravování o letních prázdninách.

Krátká zpráva pro určitou osobu, slouží k rychlému sdělení informace. Bývá neformální, používá se v každodenní komunikaci.

„Nezapomeň koupit mléko! — Máma.“

Informativní text, který stručně popisuje aktuální (již proběhlou) událost. Součást zpravodajství nebo formální komunikace.

Novinová zpráva o události, zpráva o průběhu jednání.

Slouží k získání informací od druhé osoby — mluvčí se ptá na něco, co chce vědět nebo ověřit.

„Kolik je hodin?“ „Kdy přijdeš domů?“

Vyjadřuje přání nebo požadavek mluvčího; očekává, že adresát něco vykoná. Často se zdvořilostní formulací.

„Mohl bys mi, prosím, podat tu knihu?“

Upozorňuje adresáta na možné nebezpečí nebo nepříznivé následky jednání. Má preventivní charakter.

„Pozor, silnice je namrzlá!“

Podobná varování, ale naléhavější — míří na akutní hrozbu nebo nebezpečí.

„Ustup, může to spadnout!“

Mluvčí přikazuje adresátovi, aby něco vykonal. Přímá forma požadavku, často v autoritativním kontextu.

„Zavři dveře!“ „Okamžitě přestaň!“

Vyjadřuje, co by si mluvčí (nebo někdo jiný) přál, aby se stalo — přímo i nepřímo.

„Přeji ti hodně štěstí.“ „Kéž by zítra nepršelo.“

Informuje adresáta o nějaké skutečnosti nebo události; neutrální předání informace.

„Zítra máme poradu.“ „Film začne v 19:00.“

Vyzývá adresáta k účasti na události nebo aktivitě. Formální i neformální.

„Přijď na mou oslavu narozenin.“ „Chceš jít dnes večer do kina?“

Vyjadřuje ochotu mluvčího něco poskytnout, udělat nebo sdílet s adresátem.

„Chceš si dát kousek dortu?“ „Můžu ti pomoct s taškami?“

Slouží k objasnění určitého postupu, situace nebo myšlenky — pomáhá druhé straně pochopit problém.

„Musíš to stisknout tady, aby to fungovalo.“

Na konci oznamovací věty nebo rozkazovací věty bez důrazu a za zkratkami.

„Byli jsme na výletě.“ „Prosím, přines mi tu knihu.“

Odděluje části vět, položky v seznamu, oslovení, vsuvky a věty v souvětí.

„Koupil jsem jablka, hrušky a banány.“

Na konci tázacích vět.

„Kolik je hodin?“ „Kde jsi byl?“

Na konci vět vyjadřujících rozkaz, přání s důrazem, výstrahu nebo silné emoce; také za výkřiky a citoslovci.

„Pozor!“ „To je úžasné!“ „Pojď sem!“

Před vysvětlením, výčtem nebo přímou řečí.

„Potřebujeme následující věci: papír, tužky, pravítko.“

Odděluje větší části složených vět, které by byly na čárku příliš dlouhé.

„Měl bys více cvičit; pomůže ti to cítit se lépe.“

Naznačují neúplnost výpovědi, přerušení myšlenky nebo vynechání textu.

„Myslím, že bychom mohli… no, uvidíme.“

Odděluje větné části, naznačuje přerušení myšlenky, vyjadřuje rozsah nebo vztah mezi hodnotami.

„Ráno — jakmile se probudil — začal pracovat.“ „Strany 10–20.“

Spojuje slova do složených výrazů a používá se při dělení slov na konci řádku. Píše se bez mezer.

„česko-slovenský“, „Praha-Smíchov“, dělení: ne-vě-do-mý

Vkládají do textu dodatečnou informaci nebo poznámku.

„Petr (můj kamarád ze školy) mě pozval na oběd.“

Označují přímou řeč, citace nebo zvýraznění určitého slova či fráze.

Řekl: „Přijdu zítra.“ Slovo „bajka“ pochází z řečtiny.

Označuje vynechání hlásky (v češtině spíše vzácně, hlavně v uměleckých textech) — běžný je v cizích jménech a v angličtině.

d'Artagnan, „Let's go.“